Archive for the ‘Proč se zaměřuji na autoterapii’ Category
Proč se zaměřuji na roli „průvodce“, na autoterapii
Motto: Co je podpíráno, slábne.
Při jakékoliv terapeutické, poradenské nebo výchovné práci je podle mne nesmírně důležité najít vhodný způsob a správnou míru „pomoci“ tak, aby skutečně došlo k pomoci, k posílení a ne k oslabení.
Proto při práci zaujímám převážně roli „průvodce“.
Proto upřednostňuji podněty vedoucí k tomu, aby si klienti pomocí autoterapie byli schopní pomoci v obtížných situacích sami, a to jak při individuální práci, tak v rámci seminářů či inspirativních, edukativně-prožitkových setkání.
- respektuji potřebu samostatného učení – každý je jedinečný, každý potřebuje svou vlastní cestu, kterou zná jen on sám, ve svém nitru.
- respektuji nutnost učení skrze prožitky – nikdo se např. nenaučí vařit, pokud mu někdo jiný jídlo naservíruje až pod nos,, nikdo se nenaučí lyžovat, pokud si o tom bude jen číst a nezkusí to sám…
- uvědomuji si důležitost prožitků v procesu učení, chápání, poznávání světa – bez příslušných prožitků se v těle nespustí odpovídající procesy (energetické, biochemické, myšlenkové…atd.), často teprve prostřednictvím nějakého prožitku, zkušenosti dojde k jejich „nastartování“ či dokončení…
- uvědomuji si potřebu správného načasování dílčích učebních i zkušebních lekcí – informace sdělené předčasně jsou nám k ničemu zrovna tak jako informace, které získáme příliš pozdě. Pokud nemáme nějaké dovednosti a schopnosti, selžeme v situaci, ve které dané dovednosti a schopnosti potřebujeme, tedy např. neumíme-li chodit, těžko se naučíme běhat. Kdybych to měla přiblížit prostřednictvím vaření a lyžování: jídlo se nezačne vařit, pokud nebudeme mít k dispozici příslušné suroviny, příslušné vybavení, schopnosti, recept…a pokud se suroviny nerozehřejí na dostatečnou teplotu… obdobně lyžovat nemůžeme, pokud nemáme příslušné vybaní a schopnosti, prostor v krajině (kopec, louku…) a pokud není sníh…
- čím je člověk zkušenější, tím je pro něj samostatnost důležitější a tím víc pro něj znamená, když pro vlastní samostatnost, vlastní úvahy, vlastní učení dostane potřebný čas a bezpečný prostor. ..
i když někdy je také někoho nutné maličko popostrčit, dodat mu odvahu k něčemu, na co si netroufá, i když pro to má veškeré dispozice i schopnosti.
Co z toho pro mě vyplývá?
Nemůžu a nechci za někoho udělat to, co musí udělat sám.
Nemůžu a nechci za někoho prožít jeho prožitky, zrovna tak jako se nemůžu za někoho jiného něco naučit.
Přesto však
- můžu pomoci – pomoci se dívat jinak, myslet jinak, naučit se učit, komunikovat, cítit… naučit se vyrovnávat s nejrůznějšími, třeba i nečkanými prožitky… můžu naučit jak pomoci si sám / sama
. - můžu klienta navést a pomoci mu najít jeho jedinečnou cestu... svou zkušeností a svými vhledy můžu osvětlit situaci, která je nejasná, rozproudit něco, co je strnulé…
Také často dodávám klientům chybějící informace (nebo poradit, kde lze potřebné informace najít), nebo stávajícím informacím dodávám novou, funkční strukturu.
Kromě toho pomáhám vytvořit „můstky“, tam kde jsou mezery a odstraňuji bariéry, překážky, které jsou již zbytečné nebo na obtíž.
Užitečné odkazy a kontakty
Zde bych ráda uvedla užitečné odkazy a kontakt na spřátelené weby.
Na základě vlastní zkušenosti moc dobře vím, že jsou určité věci, se kterými si sami neporadíme. Popřípadě by nám ledacos vlastní samostatnou cestou trvalo velmi dlouho. Na základě vlastní zkušenosti také vím, že čím vyšší je citlivost vnímání, tím jemnější podněty jsou nutné k tomu, aby byl odstraněn nějaký problém, trauma či blokáda. Na základě vlastní zkušenosti vím, že čím závažnější je problém, tím delikátněji se s ním musí zacházet. Někdy je možné dosáhnout úspěchu pouze, pokud se postupuje s opravdu nadčasovou etikou.Velmi tedy záleží na tom, koho o pomoc požádáme i co vše a do jaké hloubky má dotyčný dané téma zpracováno. Necitlivý zásah, necitlivá slova nebo i dobře míněná pomoc, která ale nerespektuje do nejmenších detailů pravidlo dobrovolnosti, by mohly udělat víc škody než užitku.
Já osobně jsem měla velké štěstí, že se kolem mě objevilo pár lidí, kteří vše zmíněné zvládají. Pracují jemně, s velkou otevřeností srdce i mysli. Ve chvílích, kdy jsem potřebovala podpořit své vnitřní pochody, případně když jsem si potřebovala utříbit myšlenky prostřednictvím sdílení, jsem se na ně mohla s důvěrou obrátit, neboť všichni mají velmi hluboké pochopením životních souvislostí pramenící z vlastních, osobních zkušeností. Každého z nich můžu vřele doporučit:
- Zuzana Hanzalová (Praha) – energetická léčba, meridiánové a jiné masáže. Tel.: 603 551 254, e-mail: zuzahanzalova@seznam.cz
- Michal Klenecký (Praha) – energetické a šamanské léčení. Tel.: 608 887 926
- Jana Ovesná (Praha, Vítkovice) – odstraňování či uvolnění psychických bloků a nepotřebných mentálních programů skrze práci s tělem – meridiánové a jiné masáže, body terapie, konstelace
- Tel.: 777 180 275, e-mail: jana.ovesna@centrum.cz,
- Milan Hojdar nabízí velmi jemné ošetření pomocí kraniosakrální terapie či jiných technik
sites.google.com/site/milanhojdar/
- Jana Přibylová (Praha) – jóga. Tel.: 777 009 165, e-mail: Jana.Pribylova@email.cz
- Ladislava Soukupová pracuje krásným způsobem energiemi prostoru, s feng šuej, s drahými kameny, esencemi a se šperky, e-mail: luckyday@seznam.cz
Ať už jde člověk za kýmkoliv, je dobré mít na paměti, že i sebelepší terapeut může někdy udělat chybu a že i sebeotevřenější člověk má svá omezení.
Proto spoléhejte na své pocity, na svou intuici, případně na náhody… ke komu Vás osud dovede. Má-li si člověk opravdu projít nějakou zkušeností, třeba i značně nepříjemnou, tak tomu ani sebelepší terapeut či mistr nezabrání. Může však napomoci hladšímu průběhu oné zkušenosti, případně pomoci s ukotvením (uzemněním) tak, aby bylo vše co nejjemnější.