Doteky motýlích křídel

Knížka Doteky motýlích křídel aneb …psst, o tom se nemluví je prvním „projektem“ a základním stavebním kamenem projektu Divadla Svět, ze kterého vychází a na který navazuje koncepce Zabydlení se ve zdraví určená pro jednotlivce a koncepce Férová firma pro firmy.

Správněji by se knížka měla jmenovat Doteky motýlích křídel aneb …psst, o tom se nemluví … je třeba konat.
Protože pouhým mluvením se sice může dokázat hodně, ale konkrétní činy, které na slova navazují, mají vždy daleko větší váhu.

V jednotlivých záložkách najdete o knížce bližší informace.
Zde uvedu v pár větách myšlenky odrážející se v „pozadí“ knížky:

Proč jsem vůbec napsala knížku?

  • Prvotním motivem (startérem) mých snah v oblasti „léčení“ bylo uzdravení dcery, mne i osobního a rodinného systému – to však samo o sobě nebylo dostatečným podnětem pro napsání knížky.
  • Pro sepsání knížky byla však důležitějším motivem skutečnost, že jsem přijala můj vlastní podíl zodpovědnosti za to, co se děje v mém okolí a že jsem si uvědomila, že je skutečně v mých silách podílet se na přetváření svého okolí. Je to schopnost, kterou máme sice každý, ale ne každý ji využívá skutečně vědomě.
  • Záměrem mé tvorby je tedy  vytvoření zdravějšího, tolerantnějšího prostředí pro Život na Zemi, umožňující hladší a bezpečnější průběh proměn, které jsou pro Život nezbytné, prospěšné, Život-podporující aby tyto proměny mohly být příjemnější, jemnější, láskyplnější a aby byly snesitelnější, méně kruté, méně tvrdé…
  • S vytvářením tolerantnějšího a bezpečnějšího prostředí souvisí především má snaha o to, abych přispěla
    1. k většímu uvědomění si propojenosti … propojenosti individuálního a společenského, „vyššího“ s „nižším“, duchovního s materiálním, vnitřního s vnějším… toho „přírodního“ s tím „lidským“ … protože vše je propojené (nic v dualitě nemůže existovat izolovaně, samo o sobě) a vše se vzájemně ovlivňuje..
    2. k jemnějšímu rozlišování vlivu a významu dílčích „detailů“, jejich důležitost,vztah a význam v rámci celku, včetně k rozpoznání toho, co je vskutku podstatné,
    3. k jemnějšímu jednání v souladu s výše uvedeným..
  • Osobně jsem přesvědčena o tom, že je lepší o věcech, které nás ovlivňují vědět, než nevědět… protože jen tak se můžeme posunovat ke stále vědomější a zodpovědnější tvorbě naší společné reality.
  • Doplňujícím motivem je rovněž snaha o posílení hodnoty slova – a to zejména propojením slov s činy:  …  píši jen o tom, co mám „zažité“, osvědčené, tedy co sama dělám a o čem vím, že to funguje … proto vše prolínám osobním příběhem a pro názornost uvádím i střípky svých dávných příběhů. Tímto způsobem poukazuji na možné, v praxi ověřené způsoby chování, jednání, myšlení, práce s emocemi…

Knížka je tedy  příkladem jemné akce, je příkladem dlouhodobé snahy o vyladění prostoru Země, je pokusem o takovou jinou „sametovou“ revoluci…, resp. pokus o větší soulad a souznění s evolucí. Doufám, že v ní ostatní najdou inspiraci.

 

Proč Doteky motýlích křídel? … a něco o koncepci básničkové části knížky:

  • Název v sobě nese motýla jako symbol transfromace.
  • Tím, že se jedná pouze o doteky motýlích křídel, jsem chtěla naznačit, že se jedná o něco jemného…, lehkého… Jemné a lehké doteky něčeho, co je samo o sobě těžké a pro mnohé možná nelehké. Tím něčím je Život na Zemi se vším, co k němu patří… včetně smrti a nejrůznějších sporů či válek.
  • Záměrem při volbě názvu bylo tedy odlehčit tíhu toho všeho, co je spojeno s žitím na Zemi, se zemskými koloběhy.
  • Náznakem chci poukázat na to, že jemnými, lehkými doteky se často zmůže víc, než tvrdou akcí… protože podle mých zkušeností většinou lehký dotek či jemný impuls může lépe něž cokoliv jiného rozhýbat něco zatvrdlého, strnulého, konzervativního…
    … kromě toho si uvědomuji, že něčeho bolavého se můžeme dotknout pouze jemně… lehce… Některých ran ani není možné se dotknout –  je možné je jen pofoukat… když to není možné, lze o nich napsat a dotknout se jich jiným způsobem a vyléčit je např. skrze psané slovo… či ještě jemněji, skrze básně, písně či obrazy.
  • A o to jsem se pokusila v básničkové části knížky, která sama o sobě nese název Doteky motýlích křídel
  • … a která má ve své podstatě dvě části. První, obecnější, která sice již zprostředkovává tušení nadčasovosti, ale pohybuje se spíše v obecnější rovině… má postupně navodit „atmosféru“, pootevřít dveře pro nadčasové poznatky, které jsou obsaženy a blíže rozvedeny v části druhé. Obě dvě básničkové části jsou od sebe odděleny třístránkovou nebásničkovou vsuvkou, která reprezentuje „moment změny“ – překročení horizontu vnímání a vidění pouze v rozmezí jednoho jediného života… k vnímání a vidění jeden život přesahující.

 

Proč aneb … psst o tom se nemluví?

  • mám snahu informovat o tématech, o kterých se dosud moc nemluvilo a stále moc nemluví, o kterých jsem přesvědčená,  že by se o nich mělo mluvit i vědět víc… (viz poznámky uvedené výše)
  • V úvodu knížky jsem použila motto: „Vědomosti představují naději“. Stejné motto jsem s lehce odlišným významem použila i pro stránky sdružení Di George o.s…. V knížce je význam motta jednoznačný: pevně věřím, že informace, které jsou v knížce uvedené, jsou nadějí na vědomější, příjemnější život… na hladší průběhy nejrůznějších změn, přechodů či transformací…
    Protože jak lze změnit něco, o čem se neví, popř. ví jen velmi málo? Jak lze vědomě změnit něco, co si jen málokdo uvědomuje? Čeho se nikdo a nic nedotýká a tudíž to nemá impuls ke změně? …
    Doufám tedy, že informacemi a otevřením prostoru ke komunikaci se věci dají do pohybu… vznikne šance na změnu… a usnadní se život těch, kteří se „pohybují“ více než jiní, kteří jsou Životu i systému životních koloběhů prospěšní, kteří jej chrání, vyživují, čistí… Uvědomuji si při tom, že tato změna může být nepříjemná pro jedince, kteří na systému parazitují a kteří mohou parazitovat díky nevědomosti ostatních, případně díky jejich ingnoranci či nekonání…
  • Alespoň částečně si uvědomuji, proč se o nejrůznějších věcech a problémech nemluví. Za hlavní důvod považuji, že lidé o mnohých důležitých a často až esenciálních skutečnostech prostě ani neví, nevidí je, nevnímají, necítí… tudíž o nich ani nemůžou mluvit a dotknout se jich slovy
  • Teprve, když něco uvidím, ucítím, můžu s tím „pracovat“. Umím-li to uchopit do slov či obrazů, můžu o tom mluvit či si můžu dokonce uvědomit nejrůznější souvislosti nebo i propojenost dílčích, konkrétních věcí (blíže např. viz divadlosvet.cz/konstelace)
    Tato skutečnost je navíc umocněna tím, že obecně nejrůznější věci a skutečnosti před ostatními skrýváme, nejsme dostatečně upřímní, stydíme se, bojíme se názorů a reakcí druhých (viz necítíme se dostatečně bezpečně, abychom mohli být uvolnění…) - a s tím se dá pracovat… Proto jsem na tuto část knížky navázala část s praktickými tipy a v praxi vše doplňuji i inspirativními, léčivými či edukativně-prožitkovými večery.

 

Proč praktickou část?

  • protože se domnívám, že bez umění převést informace a znalosti do praxe jsou tyto informace a znalosti bezcenné (nebo přinejmenším nemají takovou hodnotu…)
  • píšu-li v úvodu, že je mým cílem spolupodílet se na vytvoření  bezpečnějšího prostředí pro nějrůznější proměny, dá se z toho odvodit, že se domnívám, že současné prostředí na Zemi není pro vše a pro každého zcela zdravé a „bezpečné“  … a není-li prostředí zdravé, „bezpečné“, je dobré:
  1. „nastavit“ prostředí tak, aby podporovalo ozdravné procesy, ozdravné změny …  abychom vytvářeli/y bezpečné prostředí alespoň sami/y pro sebe a abychom naše vnější i vnitřní prostředí cíleně, aktivně a vědomě spoluutvářeli/y a směřovali (dle principů vzájemné interakce mezi námi a prostředím, okolím, ostatními lidmi…)…
    …a následně či ruku v ruce s tím …
  2. se alespoň zdravě a bezpečně chovat do té míry, v jaké toho jsme v dané době schopni. Tedy chovat se zejména tak, abychom probíhající změny „ustáli/y“,

Jak na to naznačuji v praktické části, kde uvádím pro inspiraci řadu tipů… v praxi vše musí stejně vyzkoušet každý sám, protože každý je jiný a kždý také trochu jinak „funguje“, jinak vnímá, jinak reaguje.

  • Zde uvedu jen stručně, co je podle mého názoru bezpečné chování? Z dlouhodobého hlediska pozoruji, že bezpečné je, jednám-li v souladu sám se sebou, se svojí podstatou  a zároveň také v souladu s dechy a rytmy prostoru, s dechy a rytmy lidí v našem okolí, s dechy a rytmy Života … a svým jednáním vše zmíněné vylaďuji, doplňuji. V praxi to znamená, že sama osobně dlouhodobě usiluji o nacházení správné formy, správné síly, právné míry, správného směru (rytmus může jít v tempu nebo i proti tempu…) ve správný čas a na správném místě.
    Myšlenka je to v zásadě jednoduchá, ale v praxi obtížně realizovatelná – bez citlivého vnímání a schopností naladit se na okolí, na jeho dech a rytmus je to skoro nerealizovatelné. Proto jsem začala i s prakticky zaměřenými večery – blíže viz. příslušná stránka  divadlosvet.cz/leciva-setkani/

Bližší vysvětlení obsahuje sama knížka.

Leave a Reply

Aktuality, akce

V současné době nabízím i on-line sezení a konzultace.

18. 5. - seminář Obnova zlatého vedení, Praha 6

25. 5. - Povídání o práci s Krajinou, Praha 6

Více informací na webu pro-zmenu.cz