Proč se zaměřuji na roli „průvodce“, na autoterapii

  Motto: Co je podpíráno, slábne.

Při jakékoliv terapeutické, poradenské nebo výchovné práci je podle mne nesmírně důležité najít vhodný způsob a správnou míru „pomoci“ tak, aby skutečně došlo k pomoci, k posílení a ne k oslabení. 

Proto při práci zaujímám převážně  roli „průvodce“.
Proto upřednostňuji podněty vedoucí k tomu, aby si klienti pomocí autoterapie byli schopní pomoci v obtížných situacích sami, a to jak při individuální práci, tak v rámci seminářů či inspirativních, edukativně-prožitkových setkání.

  • respektuji potřebu samostatného učení – každý je jedinečný, každý potřebuje svou vlastní cestu, kterou zná jen on sám, ve svém nitru.
  • respektuji nutnost učení skrze prožitky – nikdo se např. nenaučí vařit, pokud mu někdo jiný jídlo naservíruje až pod nos,, nikdo se nenaučí lyžovat, pokud si o tom bude jen číst a nezkusí to sám…
  • uvědomuji si důležitost prožitků v procesu učení, chápání, poznávání světa – bez příslušných prožitků se v těle nespustí odpovídající procesy (energetické, biochemické, myšlenkové…atd.), často teprve prostřednictvím nějakého prožitku, zkušenosti dojde k jejich „nastartování“ či dokončení…
  • uvědomuji si potřebu správného načasování dílčích učebních i zkušebních lekcí – informace sdělené předčasně jsou nám k ničemu zrovna tak jako informace, které získáme příliš pozdě. Pokud nemáme nějaké dovednosti a schopnosti, selžeme v situaci, ve které dané dovednosti a schopnosti potřebujeme, tedy např. neumíme-li chodit, těžko se naučíme běhat. Kdybych to měla přiblížit prostřednictvím vaření a lyžování: jídlo se nezačne vařit, pokud nebudeme mít k dispozici příslušné suroviny, příslušné vybavení, schopnosti, recept…a pokud se suroviny nerozehřejí na dostatečnou teplotu… obdobně lyžovat nemůžeme, pokud nemáme příslušné vybaní a schopnosti, prostor v krajině (kopec, louku…) a pokud není sníh…
  • čím je člověk zkušenější, tím je pro něj samostatnost důležitější a tím víc pro něj znamená, když pro vlastní samostatnost, vlastní úvahy, vlastní učení dostane potřebný čas a bezpečný prostor. ..
    i když někdy je také někoho nutné maličko popostrčit, dodat mu odvahu k něčemu, na co si netroufá, i když pro to má veškeré dispozice i schopnosti.

Co z toho pro mě vyplývá?

Nemůžu a nechci za někoho udělat to, co musí udělat sám.
Nemůžu a nechci za někoho prožít jeho prožitky, zrovna tak jako se nemůžu za někoho jiného něco naučit.

Přesto však

  • můžu pomoci – pomoci se dívat jinak, myslet jinak, naučit se učit, komunikovat, cítit… naučit se vyrovnávat s nejrůznějšími, třeba i nečkanými prožitky… můžu naučit jak pomoci si sám / sama
    .
  • můžu klienta navést a pomoci mu najít jeho jedinečnou cestu... svou zkušeností a svými vhledy můžu osvětlit situaci, která je nejasná, rozproudit něco, co je strnulé…

Také často dodávám klientům chybějící informace (nebo poradit, kde lze potřebné informace najít), nebo stávajícím informacím dodávám novou, funkční strukturu.
Kromě toho pomáhám vytvořit „můstky“, tam kde jsou mezery a odstraňuji bariéry, překážky, které jsou již zbytečné nebo na obtíž.

 

Leave a Reply

Aktuality, akce

V současné době nabízím i on-line sezení a konzultace.

18. 5. - seminář Obnova zlatého vedení, Praha 6

25. 5. - Povídání o práci s Krajinou, Praha 6

Více informací na webu pro-zmenu.cz